Syndrom vyhoření - prevence

Syndrom vyhoření je stav vyčerpání, který se projevuje ztrátou zájmu, profesního i osobního zaujetí. Někdy bývá nazýván také jako „nemoc z povolání“. Poprvé byl popsán v roce 1974 americkým psychoanalytikem německého původu Herbertem Freudenbergerem. Tvoří ho řada psychických, fyzických i sociálních symptomů. Mezi hlavní příznaky syndromu vyhoření patří celková emoční vyčerpanost, fyzická únava a potřeba sociálně se izolovat.

V případě, že vás syndrom vyhoření ohrožuje nebo jste si uvědomili, že vás už pohltil, dobrou zprávou je, že syndrom vyhoření není trvalý stav, ani nevyléčitelná choroba. Lék existuje a můžete si pomoci vy sami. Léčba sice není tak rychlá, jako zapití pilulky na bolest hlavy, ale při troše vůle, důslednosti a touze po změně to jistě zvládnete! Odměnou vám bude znovu nalezená radost ze života, osobního i profesního.

Jak vyhoření poznáte?

Podívejme se blíže na to, jak se vyhoření může projevovat. V dnešní uspěchané době postihuje syndrom vyhoření nemalé procento populace. Například v Německu se dle pracovní neschopnosti v minulém desetiletí zvýšil počet případů syndromu vyhoření 14x a postihuje 8% pracující populace. V Nizozemsku postihuje ročně až 15% pracující populace. V Česku, podle výzkumu LF UK a VFN v Praze, vykazuje intenzivnější symptomy syndromu vyhoření celá 1/5 Čechů.

Mezi typické příznaky patří:

  • Cítíte se pod tlakem a v pasti, nejraději byste před svými pracovními a osobními problémy utekli
  • Jste workoholik a perfekcionista, pořád pracujete a neumíte říkat ne
  • Dlouhodobě zažíváte stres, nepohodu, apatii, nic vás nebaví
  • Rychle se unavíte nebo vám energie chybí dlouhodobě 
  • Ztratili jste zájem o své koníčky, žádným se nevěnujete
  • Vyhýbáte se společenskému kontaktu, pociťujete odcizení až znechucení lidmi

Tyto příznaky mohou, ale nemusí svědčit o stavu vyhoření. Náš kurz o syndromu vyhoření koncipujeme tak, aby každý účastník dokázal symptomy vyhoření bezpečně rozpoznat a uměl mu předcházet. Zabýváme se tedy spíše prevencí. Pokud vyhodnotíte, že vaše situace je vážná a vyžaduje terapeutickou pomoc, je dobré, abyste vyhledali podporu na individuální bázi.

Ohrožená povolání

Pokud jste vyhořelí a navzdory tomu musíte vykonávat své povolání, začnete být ve své práci apatičtí nebo své klienty nenávidět. Lékař vnímá pacienty jako obtížný hmyz, manažer vyžaduje čísla bez ohledu na lidi, učiteli je jedno, co děti provádějí... Právě zmiňovaná povolání jako lékaři, vrcholoví manažeři a učitelé patří k nejohroženějším druhům. Sklon k vyhoření mají ale obecně lidé s velkými ideály a příliš vysokými nároky na svůj výkon. Obvykle pracují s lidmi a dávají do své práce velké emoce a psychické nasazení.

V našich kurzech převládají sociální pracovníci – pracují s emocionálně náročnými klienty, kteří prožívají nejrůznější obtížné životní situace, a ne vždy jsou motivováni je sami řešit. To bere značnou energii. A pokud si sociální pracovník nedokáže od problémů svých klientů vytvořit profesionální odstup, bývá to často jedna z příčin syndromu vyhoření. K vyhoření přispívá přepínání svých sil v jakékoli pracovní činnosti. Někdy je způsobené tím, že lidé neumí říkat ne, k čemu může pomoct nácvik asertivního jednání. Jindy se zase cítí nedocenění a přepínáním sil dokazují sami sobě, že to zvládnou.

Jak se lze vyhoření zbavit?

Vyhoření nemá žádné snadné a rychlé řešení. Je mnohem snazší mu předcházet, jak říká motto našeho kurzu: Nejlepší je pokud možno vůbec nevyhořet! Pokud k tomu skutečně dojde, je potřebná dlouhodobá léčba za pomoci psychologa, psychoterapeuta, která je obvykle spojená se změnou životního stylu a profese.

Mezi doporučení k prevenci, které na kurzech uvádí Mgr. Alena Klucová, patří následující postupy. Důležité je aplikovat je předtím, než je situace opravdu kritická.

  1. Dobíjet baterky – volný čas, koníčky, cvičení…
  2. Uvědomit si, co můžete a co nemůžete změnit a mluvit o tom adekvátním způsobem – MOHU, CHCI.
  3. Přijmout, že každý je zodpovědný sám za sebe. Pomoci lze někomu jen tehdy, když to sám chce (motivovaný klient, pacient).
  4. Důležité je zázemí – rodina, přátele, obklopovat se lidmi, které si sami vyberete.
  5. Uvědomit si životní priority a klást si reálné cíle.
  6. Naslouchat svému tělu – když je unavené, tak ho nechat odpočívat.
  7. Nemít pocit nepostradatelnosti.

Kurz syndromu vyhoření

Účastníci kurzu o syndromu vyhoření si odnesou testy, které určují jejich míru stresu a vlastní rukou výtvarně ztvárněný stav sebe sama. Odnesou si také poznatky, na jaké příznaky, konkrétně ve svém chování, mají dát pozor, jak se projevují jednotlivé fáze syndromu vyhoření, jaká vhodná a možná preventivní opatření dodržovat a jakých zásad zdravého životního stylu a duševní hygieny se držet. Podle toho, kde jsou vaše slabá místa, pak můžete pokračovat třeba kurzem zvládání stresu nebo kurzem pozitivního myšlení.

Za nejdůležitější považujeme to, aby každý rozpoznal, jestli se ho nebo jeho blízkých vyhoření týká či nikoli. Přichází totiž nebezpečně nenápadně. Pokud si ho lidé dlouho nepřiznávají, dostávají se do stavu, který je už skutečně obtížné řešit. Se všemi lidmi ve skupině pracujeme diskrétně a kurz je nastaven tak, že oni sami postupně poznávají, v které fázi se nalézají, a je na každém, jestli to chce sdílet i nahlas. Kurz vám pomůže otevřít oči, zorientovat se a získat návod, co můžete udělat pro zlepšení, případně léčbu.